POPULARIZACE V ULICÍCH
Festival vědy 2016, Praha – Dejvice
VIDEOreportáž z Festivalu Vědy na YouTube
Práce post-doktoranda na projektu v 60 vteřinách – video na YouTube
POPULÁRNĚ O VĚDĚ:
Menší než malé, jednoduché i složité.
(Autor textu a fotografií: Martin Kuthan)
Z historických důvodů je zvykem rozdělovat živé organizmy na jedno- a mnohobuněčné. Má však toto dělení skutečné opodstatnění? Některé jednobuněčné organizmy jsou schopny tvořit za určitých růstových podmínek organizované mnohobuněčné struktury – povlaky, biofilmy a kolonie, které jsou v přírodních podmínkách převládající formou výskytu mnoha mikroorganizmů. Kolonie nejsou pouhými neorganizovanými hromádkami buněk, jde o složité struktury připomínající tkáně či pletiva vyšších organizmů. Na obrázku je detail kolonie geneticky modifikované pivovarské kvasinky Saccharomyces cerevisiae.
Modrá tornáda?
Útvary připomínající tornáda jsou ve skutečnosti složité vzorce exprese genu LacZ kontrolovaného promotorem genu MEP3 v kvasinkové kolonii. Kolonie rostoucí na minimálním médiu s různými zdroji dusíku a chromogenním substrátem X-gal umožňují sledovat zapnutou (modré části kolonie) a vypnutou (bílé části kolonie) expresi genu LacZ.
Modrá chapadla?
Složité vzory na vnitřní straně trubkovitého květu hořce bezlodyžného Gentiana acaulis.
.
Mozek?
Detailní pohled na kolonii divokého kmene pivovarské kvasinky Saccharomyces cerevisiae. Narozdíl od jejich domestikovaných sestřenic používaných v laboratořích či pivovarech, tvoří divoké kmeny složité vrásčité kolonie se strukturou připomínající mozek.
Adéla ještě nevečeřela?
Nikoliv. Jde o pouhý pohled do mikrokosmu kolonie kvasinky Candida mogii. Poměrně složitá struktura kolonie je tvořena miliony kvasinkových buněk, které spolu komunikují plynným amoniakem na vzdálenost řádově větší než je velikost jejich buněk. V kolonii je v důsledku produkce amoniakového signálu alkalické pH, takže na médiu s přidaným pH indikátorem je celá kolonie zbarvená červenofialově.
Vetřelec?
Rosou pokryté květy Phlox subulata. Tato horská rostlina s jehlicovitými listy a bílými, růžovými či fialovými květy je sice původem ze severní Ameriky, ale je hojně pěstována na skalkách i v České republice.
Prsty mimozemšťana?
Detailní pohled do květu leknínu (Nymphaea alba). Plovoucí květy mají sněhobílé okvětní lístky a uprostřed ukrývají žlutou bliznu.
Louka z ptačí perspektivy?
Žulový balvan v norském Sognefjordu porostlý vláknitými zelenými řasami. Bez měřítka lze pouze obtížně odhadnout skutečnou velikost objektů velkých ve skutečnosti poze několik centimetrů
Země z ptači perspektivy?
Vrásčitý povrch kolonie divokého kmene pekařské kvasinky Saccharomyces cerevisiae. Mnohé přírodní kmeny kvasinek mají kolonie s úžasnými tvary a strukturou. Bez měřítka je těžké odhadnout skutečné rozměry fotografovaných objektů o velikosti pouhých několika milimetrů.
Modré slunce?
Středová část kolonie kvasinky Saccharomyces cerevisiae exprimující LacZ gen kontrolovaný promotorem genu MEP3. Přítomnost chromogenního substrátu X-gal v médiu umožňuje rozlišit části kolonie, ve kterých je gen LacZ zapnutý nebo vypnutý (modré resp. bílé zbarvení).
Žlutá jáma?
Pohled dovnitř koruny květu hořce bezlodyžného (Gentiana acaulis). Květy se zavírají v prípadě při nepříznivém počasí či poklesu teploty.